Příběh o naději (D)

čtvrtá část seriálu „Zdravá mysl tvoří zdravé tělo“

Víc než 3 tisíce let sedával na vysoké hoře stařec a po něm další moudří muži z jeho rodu. Po staletí za nimi přicházeli lidé o radu, když jim bylo zle. Poslední dobou už rady nedával. Říkal, že si lidé musí poradit sami. Pak přestali chodit.

Někteří přesto nacházeli příčinu svých trápení a začli se měnit.Pochopili, že věčné hloubání nepovznáší, ale ubíjí. Mnozí se učí rozvíjet zapomenuté schopnosti, tvoří svůj život, vyhýbají se bezduché rutinní práci. Vracejí se k moudrosti předků. Nacházejí své kořeny tam, kde je samovládci před tisíciletími lžemi a podvody přeťali.

Přibývá lidí, z jejichž srdcí, myšlenek i činů již teď dýchají vůně krásných oáz lidského štěstí. V jejich vizích hnízdí na stromech ptáci a všude je slyšet zpěv. Cesty i cestičky obklopují záhony květin, keřů malin a rybízu. Hra světel laská lístečky květin a lidé se usmívají ve světě, který všichni společně tvoří.

Anastasia v 5. knize Vladimíra Mergeho „Kdo vlastně jsme“ říká: „Pouze přání, úsilí člověka může zapnout program činů. Takový je zákon Stvořitele. Nikdo, žádné vesmírné energie nemohou zákon porušit. Ovládat je může pouze člověk. ČLOVĚK!“.

Je nás stále víc, co víme, že potřebujeme tvořit prostředí příznivé pro všechna stvoření. A přibývá praktických receptů, jak to dělat. Stařec z hory dění už jen pozoruje, protože každý si sám tvoříme svůj život a všichni dohromady osud celého vesmíru.

Dnes je výjimečně příznivá doba si to uvědomit a konat. Také je velká naděje, že to společně dokážeme.

neděle 12. dubna 2020