Jak se chodí po Alpách

 Poslední tři nebo čtyři týdny jsme nachodili po horách skoro 100 km a vyšplhali dohromady kolem 4 tisíc výškových metrů. Ušli jsme už víc a vyšplhali jsme výš, avšak dosud nikdy jsme nedokázali tak vychutnat setkání s milými lidmi. Též tak dokonale vnímat něžné doteky přírody, kterými nenápadně vstupuje do našeho vědomí, ani si uvědomit bohatství, které máme v kráse kolem, v nádherných lidech, s nimiž se setkáváme a v sobě, když se dokážeme otevřít.

Kolik jen moudrosti nám řekli někteří osvícení učitelé ve škole, kolik jsme se jí dověděli z knih, byla nám sdělována z médií. A čím z toho jsme se nakonec dokázali řídit? A to byla ta hlavní věc, kterou jsme procítili poslední týdny až do morku kostí, že máme hlavu plnou chytrostí, ale žijeme jak negramoti.

Nějak se však stalo, že nám dvěma, Lidunce a mně, bylo našimi vůdci v Alpách, kde jsme před pár týdny byli, vysvětleno, že tak, jak my chodíme po horách, se zbytečně vyčerpáváme a nemůžeme daleko dojít. A zároveň ukázáno, jak má taková chůze vypadat. A my šli. Stejnoměrně, ne příliš rychle, jenom tolik, kolik nám stačil dech, avšak pořád. Nezastavovali jsme se a co bylo pro nás nejdůležitější – naučili jsme se dívat jen metr před sebe.

A tak jsme šli, chvílemi s laskavou a trpělivou pomocí našich průvodců, všude, kde se dalo bez pomoci, ale přesto jistě a nebojácně. Protože jsme měli vedle sebe lidi, ze kterých sálala jistota a samozřejmá víra v dosažení cíle, který nikdo ani nevyslovil. Prostě věděli to oni a rychle jsme to pochopili i my, že nemusíme nikam dojít, když budeme cestou žít celou svojí bytostí v každém přítomném okamžiku. Dokonalá terapie.

Bylo to všechno tak silné, tak niterné, že i později, nejen při putování, se učíme „dodržovat pravidelný rytmus, nespěchat – jít tak, aby se dech srovnal s chůzí – dívat se jenom metr před sebe.“ Takto se dá dojít třeba do Číny a dosáhnout čehokoli. A pokud je někdo netrpělivý, záhy se tím i tohoto zlozvyku zbaví.

Nakonec dobrá zpráva pro seniory: ve stáří se to všechno lze snadněji naučit i proto, že rychle již nemůžeme ☺.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *